Dělej to, co máš rád

Naslouchat srdci

Už od dětství se učíme poslouchat, dělat to, co se má, co chtějí ostatní, co chce společnost, a tak dětská radost se postupně vytrácí a postupně ztrácíme i sami sebe …

Často si „vybíráme školy“, které chtějí naši rodiče, chodíme na kroužky, které nám vyberou, věnujeme se sportům, kterým se věnovali nebo častěji chtěli věnovat (a nevěnovali) oni. V práci se pak pohybujeme v přesně dané hierarchii, v rámci daných popisů práce, musíme být efektivní, výkonní, stanovovat si stále vyšší cíle a složitější výzvy, stoupat a stoupat. Ale kam až?

Sebepoznání

Někde jsem četla (asi v nějakém rozhovoru či knize od Jana Mühlfeita, pozn. světoznámý kouč, dříve jeden z poradců Billa Gatese), že předmětem, který se nikde neučí, ani na elitních zahraničních univerzitách, je sebepoznání. A přitom je to to nejdůležitější, co bychom měli znát, protože od něj se odvíjí naše radost a osobní štěstí – v práci, ve vztazích, v životě obecně…

A tak jsem si řekla dost!

V pondělí po obědě si v práci sbalila notebook, desky s nedodělanými reporty a šla domů dřív, než se sesypu. Rozhodla jsem se naplno věnovat tomu, co sice v očích mých rodičů a známých nemá takový lesk, ale o to víc je TO bližší mému srdci. Výuce angličtiny!  Na plný úvazek, ne pouze okrajově jako dřív.

Angličtina je to, čemu jsem se věnovala ve volném čase, když jsem byla na gymplu (na gymplu jsem měla ruštinu a němčinu), jsou to všechny ty knížky, které jsem u babičky na dvoře pod ořešákem v originálu četla, spousta dopisů, které jsem napsala penfriendům, abych si angličtinu trénovala. Hodiny studia, které jsem angličtině věnovala, protože jsem se platonicky zamilovala do svého učitele a nechtěla ho zklamat. Taky můj dlouhodobý vztah s anglickým přítelem, práce v korporátech, kam jsem šla hlavně proto, že jsem chtěla využít angličtinu.

Rozum a srdce

Srdce už vědělo delší dobu, co by „chtělo“, ale rozum ho brzdil. „Nevyděláš si tolik jako ve firmě, být „účou“ nemá tu prestiž, nebudeš finančně nezávislá na manželovi, nebudeš žít život, na který jsi zvyklá (máme pět dětí a ty něco stojí) …“ Paradoxně až manželská krize (možná jsem ji vnímala víc já, než můj manžel) mě dovedla k přesvědčení, že se mám na lektorskou cestu naplno vydat. A teď i rozum ví, že je to pro mě ta správná cesta.

Jak se to stalo?

Věnovala jsem čas sobě. Chodila jsem na jógu, kde jsme po cvičení měli meditace, ve kterých jsem vždy našla odpovědi na mé otázky. Když mi bylo těžce na duši, chodila jsem do lesa na procházky a snažila se vnímat jen zvuky a vůně, které les přináší, snažila se na nic nemyslet … Nebo jsem na zahradě jen tak ležela na sluníčku a nedělala nic.

Doma jsem přestala hrát superženu, co všechno s úsměvem zvládne, a manželovi občas řekla, že na některé věci prostě nestačím, že si s nimi neporadím a poprosila ho, aby je zařídil. A hlavně jsem začala řešit jen sama sebe. Ne ty druhé. A po čase jisto jistě věděla, že tohle je ta správná cesta. Že nebude ani lehká, ani krátká, ale bude stát za to.

Máte práci, která vám dělá radost?

Zahoďte všechny bariéry, které si vytváříte v hlavě Vy sám a rozhodněte se, že se o to aspoň pokusíte. Snažte se upozadit rozum a naslouchat svému srdci. Vzpomeňte si na to, co jste rádi dělali, když jste byli malí, co vám přináší radost nyní, jakým zálibám se věnujete nebo byste se věnovat chtěli, kdybyste měli více času. A snažte se tu „věc“ dělat. Třeba zpočátku jen 10 minut denně, časem to bude víc …  Nejhorší, co může nastat, je to, že to nevyjde a vy budete tam, kde jste teď.

Ale pakliže se rozhodnete upřímně a srdcem, vím, že varianta výše nenastane. Protože to, čemu věnujeme čas, roste. A když to ještě navíc děláme s láskou, tak dvojnásobně. Ne hned, ale postupně. Neděje se to zadarmo, vyžaduje to naše úsilí, je to cesta, která však, když se zpětně ohlédneme, stojí za to.

Ráda Vám na Vaší cestě pomohu. Ať už s angličtinou, nebo jen tím získat, prostřednictvím mých článků, přesvědčení, že má smysl nesetrvávat v tom, co už Vám nevyhovuje, co už Vám neslouží a posunout se jinam. Blíže k srdci.

 

 

Angličtina je mou vášní, výuka angličtiny mým posláním. Společně a s radostí se posuneme nejen v angličtině ... Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Jak se učit, mít z učení radost a posouvat se dopředu nejen v angličtině. Čtěte eBook zdarma.
  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Potkáme se na Facebooku :)